Dvě strany populismu – příběh liberální demokracie

Řešitel aktivity: Mgr. Petr Agha, PhD., LL.M.
Ústav státu a práva AV ČR

Mnoho známých hlasů varuje, jak je populismus nebezpečný a jak musíme okamžitě podniknout kroky k boji proti němu. Pokud je populismus zarámován takto, implikace je jasná. Ale existuje vůbec populismus jako entita analyzovatelná sociálními vědami? Zaprvé jeho postoje a pohyby získávají pozornost, kterou politický střed chápe nepřesně a bojí se jich, aniž by musel vysvětlit, proč přesně. Takto zarámovaný populismus je lacinou nálepkou, která označuje a zakrývá mnohem hlubší strukturální proměny našich společností. Akademická debata o populismu ukazuje, že k pochopení tohoto prostředí potřebujeme více než jen použitelnou definici onoho slova na P. Ve zkratce nám ukazuje, že nemůžeme doopravdy mluvit o populismu, dokud nezačneme mluvit o našich protichůdných koncepcích demokracie – a o otázce, co to ve skutečnosti znamená být suverénní. Možná bez většího přemýšlení předpokládáme, že demokracie je jen sebevysvětlující idea, kterou už známe, a to je vše, co o potřebujeme vědět. Nebo chápeme demokracii v její existující západní formě – tedy liberální demokracii – jako jediný možný výsledek politického vývoje. Populismus, ač přichází v mnoha podobách, nám vždy připomíná, že nic nemůže být dále od pravdy. 4