Iniciativa pásu a cesty: Vztahy Evropské unie a Ruska k čínskému globálnímu projektu

Řešitel aktivity: PhDr. Emil Voráček, DrSc.
Historický ústav AV ČR

V posledních desetiletích dochází k výraznému ekonomickému vzestupu východní Asie, kde se dominantním hráčem stala Čína. Ta je nejen nejlidnatější zemí světa, ale podle některých makroekonomických agregátů už i největší globální ekonomikou. Vnitřní ekonomické reformy doprovází mocenská expanze, jejímž produktem je projekt tzv. Nové hedvábné stezky (Iniciativy pásu a stezky, Belt and Road Initiative – BRI). Prostřednictvím BRI se čínské vedení snaží o propojování jednotlivých národních ekonomik, o masivní budování infrastruktury, jež usnadní export čínské domácí produkce, ale také o prohloubení komunikace a spolupráce mezi státními i nestátními institucemi a aktéry participujících států. BRI představuje ambiciózní integrační projekt, který má potenciál proměnit stávající tvář mezinárodního řádu a globalizace. Představitelé Ruska i EU sice zůstávají vůči Nové hedvábné stezce ostražití, zároveň se však účasti na projektu většinově nebrání. Vzhledem k potenciálu BRI a jeho prioritě v kontextu čínské vnitřní i vnější politiky je zapotřebí ji kriticky analyzovat a formulovat rizika, jakož i potenciální přínosy z ní plynoucí. Díky účasti odborníků z EU, Ruska a Číny konference nabídne různé pohledy a umožní konfrontaci jednotlivých národních i disciplinárních perspektiv.

Předkládaná výzkumná aktivita tematicky naváže na předchozí dvě konference uspořádané v loňském a letošním roce. Zatímco první byla zaměřena na komplexní problematiku vztahů mezi EU a Ruskem, druhá se zabývala největším regionálním integračním uskupením na eurasijském kontinentu, a sice Šanghajské organizaci pro spolupráci, s ohledem na dominantní roli Číny a Ruska a vztahy organizace a jejích aktérů s EU. Navrhovaná konference by tak doplnila dosavadní výzkumné aktivity a završila analýzy hlavních integračních procesů v Eurasii a vztahů mezi EU, Ruskem a Čínou. Perspektiva Eurasie, která je zvolena, je vzhledem ke vzestupu celého makroregionu a posilování integračních tendencí v tomto geopolitickém prostoru adekvátním přístupem a je v souladu s vývojem v řadě vědních disciplín od sociologie (J. Arnason), antropologie (J. Goody, C. Hann), ekonomie a mezinárodních vztahů (S. Karaganov) po historii (C. Beckwith). Je proto žádoucí takový přístup kriticky představit i v českém prostředí.