Řešitelka aktivity: Mgr. Eva Hřibová, Ph.D.
Ústav experimentální botaniky AV ČR

Cílem výzkumného aktivity bude významné aktuální téma zdrojů potravinové bezpečnosti, které bude zaměřeno na zemědělské a společenské souvislosti. Téma bude prezentováno v rámci interdisciplinární spolupráce mezi experimentální botanikou a společenskými vědami.

Jednou z nejdůležitějších plodin v tropických a subtropických oblastech světa je banánovník. V rovníkové Africe, Latinské Americe a na dalších místech světa představuje základní potravinu milionů lidí. Např. v oblasti Velkých jezer ve východní Africe je jeho spotřeba dosahuje až několik set kilogramů na osobu a rok. Podobný potenciál se nachází také v Latinské Americe, jižní a jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Pěstování banánovníku je však ohrožováno řadou chorob a škůdců, které za příznivých podmínek mohou způsobit obrovské ztráty na výnosu a kvalitě sklizených plodů. Choroby a škůdci se velmi rychle šíří, protože pěstované odrůdy jsou bezsemenné a množí se odnožemi, takže všechny rostliny na pozemku mají, nebo nemají stejnou odolnost. Protože si drobní pěstitelé z ekonomických důvodů nemohou dovolit ošetřování pesticidy, které navíc zatěžuje životní prostředí, je jediným řešením pěstování rezistentních odrůd.

Cílem aktivity na rok 2020 je využít potenciál České republiky v oblasti genetiky a genomiky rostlin, včetně dlouhodobých zkušeností se studiem genomu banánovníku pro podporu šlechtění nových odrůd banánovníku, a přiblížit jej odborníkům z jiných vědních oborů i laické veřejnosti. Pro rok 2020 je plánován jeden workshop, na kterém bude česká veřejnost seznámena s daným tématem.

Workshop s předpokládaným termínem na konci dubna 2020 se zaměří na problematiku šlechtění zemědělských plodin v tropických oblastech, především ve východní Africe, a jeho vliv na potravinovou bezpečnost v daném regionu. Bude se věnovat nejen měnícím se klimatickým podmínkám a zásahům do přírodních zdrojů včetně kácení tropických lesů či možnému vlivu zavádění nových odrůd na diverzitu pěstovaných plodin a jídelníček místních obyvatel, ale zaměří se také na společenské aspekty šlechtění a zavádění nových zemědělských plodin, jako jsou například úskalí implementace nově vyšlechtěných odrůd a jejich recepce lokálními komunitami nebo vliv tradičních kulturních, společenských a genderových vzorců na preference místních obyvatel z hlediska výnosů, kvality i chuti.