Řešitel: PhDr. Martin Profant, CSc.
Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.

Spoluřešitel: doc. PhDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Aktivita se zaměřuje na téma role vzdělávání a vědy v globální komparaci v post-pandemickém období. Analyzuje pozměněné nároky a kladená kritéria na vzdělávání a vědu v jednotlivých makroregionech světa v návaznosti na dlouhodobější vývojové tendence a na současnou pozměněnou situaci v důsledku šíření a kontroly pandemie nového koronaviru. Role vzdělávání především dospělých-občanů a úlohy vědy při řešení společenských problémů hraje důležitou roli, jež se za poslední půlstoletí velmi proměňuje v ČR i v celé Evropě. V důsledku například globálních změn klimatu a jejich souvislostí nebo nyní pandemie vzrůstají očekávání vzhledem k vědě a vzdělávání občanů v těchto krizových situacích.

Pandemie COVID-19 působila jako katalyzátor problémů vztahu vzdělání, veřejnosti a decizní sféry. Zpřítomnila dlouhodobou proměnu jednotlivých aktérů a jejich konstelace: vědec/kyně – badatel, intelektuál, veřejný myslitel, učitel, žurnalista, byrokrat, politik, vědec-expert – poradce. Na jedné straně extrémní požadavky media-sféry na rychlost informací, jejich stručnost a maximální zjednodušení (resp. minimální zdůvodnění), invazivní vstup konspiračních teorií a jeho legitimace v rétorice populistických politiků, abstraktní definice nepřítele atd., na druhé překvapivá rezistence klasických forem komunikace občanské veřejnosti a autorita vytvářená spoluprací vlády/administrativy a odborníků. Téma vzdělání občanů jakožto podmínky demokratické účasti se zauzlilo ve otázce institucí vzdělání, v diskusích polarizovaných ke stanoviskům, podle kterých je prezenční provoz univerzit a středních škol není zbytečně drahá forma jak profilovat flexibilní a konkurenceschopný lidský zdroj a stanoviskům, které zdůrazňují socializační roli škol a zvláště univerzit jakožto společenství, které provozují a kultivují veřejné diskuse, rozvíjejí způsobilost  žáků a studentů se jich efektivně účastnit a prosazovat výstupy těchto diskusí jako témata politického jednání a rozhodování.

Změny role a situace vzdělání mají však velmi odlišné charakteristiky v různých makroregionech světa, které je zapotřebí v globální komparaci zkoumat. Hlavní důraz je zde kladen na českou a evropskou (národní státy i instituce EU) rovinu, ale v interakcích s dalšími významnými makroregiony světa, které mají (potenciální nebo reálný) vliv na zdejší podmínky.

Aktivita bude spočívat ve výzkumu a jeho prezentaci na konferenci a ve veřejné sféře především v tištěných médiích určených pro širší veřejnost.