30. května 2018
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6
Kritická migrační studia představují důležitou výzvu pro mainstreamové sociální vědy; ty se musejí vypořádat s překonáním disciplinární fragmentace a metodologického nacionalismu jako dominantního výzkumného rámce v sociálních vědách, kde není možné zachytit komplexní společenské procesy současné éry globalizace. Nadcházející mezinárodní konference se zaměří na otevření prostoru pro transdisciplinární diskusi o migraci, zejména napříč antropologií, sociologií, politickou a právní teorií a/nebo filosofií, a to jak jako debatu o teoretickém problému, tak jako žitou zkušenost.
Potvrzení přednášející:
- Nicholas De Genova
- Ayse Caglar
- Alex Sager
- MariaCaterina La Barbera
Prosíme, registrujte se zde.
Kniha se zabývá kritickou analýzou nespravedlností související s právem a etikou a vyvíjí normativní alternativy spojené se spravedlností. Pokrývá relevantní témata od sociální spravedlnosti ke kyberspravedlnosti. Kapitoly se zabývají tématy a koncepty, které poskytují ukazují směr ve společenských inovacích, transformacích obsažených v demokratizačních procesech, globálních konfliktech a dalších interakcích, včetně krajní hrozby eskalace k válečným konfliktům, ať už v podobě konvenčních válek nebo nových kyberválek.
Vztahy mezi Ruskem a Evropou procházely v posledních stoletích bouřlivými proměnami. Během 19. století docházelo mezi západními státy a Ruskem k intenzivním kontaktům, vzájemná znalost a pochopení však bylo velice nízké. To se začalo pomalu měnit až počátkem minulého století. Výraznou stopu v tomto ohledu zanechal T. G. Masaryk se svou trilogií „Rusko a Evropa“. V důsledku Říjnové revoluce vznikla celá řada nových rozporů. Po rozpadu SSSR panovalo silné přesvědčení, že se vztahy mezi Západem a Ruskem konečně normalizují. Bohužel platí pravý opak. Co by mohlo přinést žádoucí obrat? A mohou být rozpory mezi Ruskem a Evropou vůbec překonány? Na konferenci budou na tyto otázky hledat odpovědi odborníci z Ruska i Evropy.
Orientální ústav Akademie věd ČR vás srdečně zve na seminář After Soeharto: Twenty Years of Indonesia’s Democratic Transformation, který se bude věnovat vývoji demokracie v Indonésii během 20 let od odstoupení autoritářského prezidenta Suharta v květnu 1998.
Centrum globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR vás zve na přednášku, kterou přednese Prof. Isaias Rivera (Universidad Autonoma de Chihuahua, Ciudad de Mexico; Corvinus Egyetem, Budapest). Po přednášce bude následovat společná diskuse.
Jak už název nasvědčuje, v Pákistánské islámské republice hraje islámské právo důležitou roli ve všech sférách života. Proč je islámské právo v Pákistánu tak důležité? Je pákistánský právní řád založený na islámském právu slučitelný s moderním pojetím lidských práv? Jak Pákistán plní závasky stanovené moderními mezinárodními listinami? Na tyto i další otázky se zaměří přednášející Syed Imad-ud-Din Asad , zakladatel a ředitel 
„Z čeho vychází a jak se projevuje odpor k islámu v ČR?“ ptá se Bronislav Ostřanský, spoluautor předloňské knihy 
Seminář Idea československé státnosti: historické konflikty, podstata založení Československa a jeho mezinárodní odkaz je pořádán při příležitosti 100. výročí založení Československa. Na semináři přednesou své přednášky přední znalci uvedené problematiky Miroslav Pauza a Miloslav Bednář. Úvodní příspěvky přednesou velvyslanec Slovenské republiky v ČR J.E. Peter Weiss, místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran a koordinátor výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Marek Hrubec.
Sociologický ústav AV ČR, Filosofický ústav AV ČR a Institut sociologických studií FSV UK Vás zvou na seminář na téma Náboženství, pluralismus a sekularita: Evropa a Brazílie.
Jak tvrdí Sherry Ortner, etnografie ve své minimální definici je „pokusem pochopit jiný svět života použitím svého já v největší možné míře jako nástroje poznání.“ Těžko pak překvapí, že etnografický výzkum mezi lidmi, kteří prožili násilnou zkušenost (ať už vojenskou, komunitní, domácí, sexuální, na sobě samém či jinou), má na badatele velký vliv. Tento vliv se, vzhledem k povaze etnografie, poté přenáší do problémů, které jsou zároveň osobní i epistemologické. Důsledky pro etnograficky obeznámenou osobu přesahují oblast pocitů empatie s účastníky výzkumu i čas a místo terénního výzkumu. V tomto kolokvium bychom se chtěli věnovat metodologickým otázkám spojeným s etnografickým poznáním násilí, jako například problematice mlčení obětí, traumatu z výzkumu, potřebám zkoumaných, či strachu a hrozbám ze strany úřadů či samotných původců násilí.