Podcast Na rozcestí: Základní organizační princip koloniality je strukturální genderovaný rasismus

V dalším dílu podcastu Na rozcestí jsme přivítali Sylvii Tamale, která je profesorkou práv na univerzitě Makerere v ugandské Kampale, kde mimo jiné jako první žena zastávala pozici děkanky. Mimo to zde vedla vědecký projekt Gender, právo a sexualita.

Tamale je vůdčí africkou právničkou, vědkyní a feministickou aktivistkou. Za svou akademickou práci i za boj za lidská práva marginalizovaných skupin získala mnoho ocenění. Je spolueditorkou časopisu Feminist Africa, byla hostující profesorkou na mnoha akademických institucích po celém světě. V roce 2021 obdržela čestný doktorát v oboru práv na Pretorijské univerzitě v Jihoafrické republice. V roce 2022 za svou poslední knihu Decolonization and Afro-Feminism získala cenu sekce feministické teorie a genderu Mezinárodní sociologické asociace.

Continue reading

Podcast Na rozcestí: Indické hudbě a umění je zapotřebí porozumět zespoda

Proč dodnes nenajdeme téměř žádné příslušníky nejnižších kast ani na indických hudebních akademiích, ani v porotách pěveckých soutěží? Proč dalitští hudebníci a hudebnice píší texty nejen o svých kastovních hrdinech, ale třeba i o indické ústavě? Jak se v boji proti historickým nespravedlnostem snoubí tradiční a moderní hudební styly? A jak na to všechno reagují privilegované vysoké kasty? O tom, proč kastovní systém zůstává důležitým prvkem indické společnosti a jak se nerovnosti projevují v hudbě, hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Chandraiah Gopani (Čandrajja Gópání).

Gopani vystudoval politologii na Univerzitě v Haidarábádu. Nyní je docentem na Govind Ballabh Pant Social Science Institute v indickém Prajágrádži (dříve Iláhábádu). Zabývá se zejména kritickou teorií, kastovními a dalitskými studii, a v jejich rámci především kulturní a intelektuální tradicí. V současnosti pracuje na knize o neviditelných, tedy nejvíce marginalizovaných dalitských kastách.

Continue reading

Podcast Na rozcestí: Nemůžeme si dovolit nestarat se o péči

Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali antropoložku Kristine Krause pracující na pomezí politické a zdravotní antropologie. Ve svém výzkumu řeší otázky zdraví, občanství a péče. Je členkou Programu pro zdraví a tělo na Univerzitě v Amsterdamu a výzkumné skupiny věnující se dlouhodobému pečování o pacienty s demencí. Společně s profesorkou Jeanette Pols se podílí na organizaci výzkumné sítě Antropologie péče.

Ve svém současném výzkumu, který byl podpořen ERC, se věnuje outsourcingu péče v Evropě v kontextu geografických nerovností v nákladech, dostupnosti a mzdách. Péči chápe jako společenskou a materiální praxi, v níž se propojují různí aktéři, která je poháněna toky lidí a kapitálu, ale pro niž rodina, stát a trh zůstávají i nadále určující.

Continue reading

Podcast Na rozcestí: Trh s domácí nonstop péčí prodává dobrou péči za špatných pracovních podmínek

Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali Brigitte Aulenbacher, která je profesorkou sociologické teorie, a vedoucí katedry Teorie společnosti a sociálních analýz na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci. Je také spolueditorkou magazínu Mezinárodního sociologické asociace Global Dialogue a místopředsedkyní Mezinárodní společnosti Karla Polanyiho.

Brigitter Aulenbacher se ve svém výzkumu věnuje společenským nerovnostem a spravedlnosti, a teoreticky i empiricky zkoumá témata práce, péče, vědy a procesy ztržnění. Profesorka Aulenbacher je významná vědkyně a autorka mnoha akademických publikací, její práce představují významný příspěvek propojující teorie současného kapitalismu, kritickou teorii a feministické teorie. V roce 2019 za svoji práci o Karlu Polanyim obdržela Cenu Kurta Rothschilda.

Continue reading

Přednáška „Vzestup a pád Jaira Bolsonara“

18. prosince 2022, 19:00
Prostor 39
Řehořova 33/39, Praha 3

Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR zve na přednášku Frédérica Vandenbergheho Rise and Fall of Jair Messias BolsonaroFrédéric Vandenberghe je profesor sociologie na Ústavu filosofie a sociálních věd na Federální univerzitě v Rio de Janeiro. V současnosti působí jako Max Weber Kolleg na univerzitě v Erfurtu.

Pozvánka (PDF)

Nová kniha „Africká filosofie společnosti: Vývojová perspektiva“

Marek Hrubec, Albert Kasanda, Jan Svoboda. Africká filosofie společnosti: Vývojová perspektiva. Praha: Filosofia, 2022. ISBN 978-80-7007-743-6.

Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře a v současném multilaterálním a nastupujícím polylaterálním období. Mapuje společenský kontext filosofického vývoje od etiopských zdrojů až k afropolitním tendencím budoucího směřování.

Mezinárodní workshop „Imaginární světy a imperiální velmoc: Případ Číny“

19. prosince 2022
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

Účastníci workshopu využívají slovník civilizační analýzy, zejména tak, jak byl vyvinut v díle Johanna Arnasona, aby porozuměli čínské civilizaci ve srovnání s jejími západními protějšky, například v diskusi o sdílené „době osové“, kontinuitě a paradoxy tradice a moderny, srovnávací studie světových impérií a rozdílné „sociální imaginace“. Druhý termín odkazuje na roli naší představivosti při artikulaci našeho světa a našeho místa v něm. Tímto způsobem je společnost vnímána jako instituce se sítí imaginárních významů. Jaký druh významů by se vztahoval na čínský kontext? A do jaké míry se liší od srovnatelných západních významů?

Continue reading

Přednáška „Politické omluvy, jejich obsah a protagonisté“

14. prosince 2022 od 16:00
zasedací místnost Filosofického ústavu AV ČR, v.v.i.
Jilská 1, Praha 1 (místnost 124a)
hybridní formát přes Zoom

Oddělení Sociologie politiky SOÚ AV ČR zve na přednášku profesora Romana Davida (Lingnan University, Hong Kong) Political Apologies, their Content, and Protagonists: Experimental Evidence from Victims and Perpetrators Nations.

Politické omluvy jsou uznávány jako rys efektivní diplomacie, projekce měkké síly a příklady přechodné spravedlnosti. Připisuje se jim pozitivní vliv na spravedlnost, důvěru a usmíření. Účinnost omluv se však také zpochybňuje. Tato přednáška zkoumá přijímání politických omluv, jejich obsah a protagonisty v národech obětí a pachatelů a jejich podskupinách.

Pozvánka (PDF)

Mezinárodní seminář „Indonésie – nastupující střední mocnost a partner EU v Indo-Pacifiku“

7. prosince 2022, 14:00
Hlavní budova AV ČR, místnost 108
Národní 3, Praha 1

Orientální ústav AV ČR a Pražská platforma pro studia jihovýchodní Asie srdečně zvou na mezinárodní seminář Indonesia – an Emerging Middle Power and Partner of the EU in the Indo-Pacific.

Program (PDF)

Cílem tohoto mezinárodního semináře je analyzovat postavení Indonésie jako nastupující střední velmoci v Indo-Pacifiku a významného nového aktéra na globální geopolitické scéně. Indonésie byla tradičně považována – vzhledem ke své velikosti a počtu obyvatel – za přirozenou regionální velmoc, ale globálně byla vnímána jako země „pod svou váhovou kategorií“. V poslední době je však stále více chápána jako globální střední mocnost s politickým a ekonomickým vlivem srovnatelným s některými evropskými zeměmi. Toto uznání nově získaného statusu Indonésie se odrazilo například v jejím předsednictví G20 v roce 2022, které diplomaté a politici země zvládli vzhledem k turbulentní globální situaci nadmíru dobře. Je vždy těžké předvídat, zda a jak Indonésie uspěje, ale jedna věc je jistá – Indonésie je zemí, kterou je třeba sledovat.

Prosíme, registrujte se na petru@orient.cas.cz

Prezentace „Geopolitický impuls pro vztah EU a západního Balkánu“

5. prosince 2022, 17:00
Ústav mezinárodních vztahů
Nerudova 3, Praha 1

Oddělení politické sociologie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu AV ČR zve na prezentaci dokumentu Geopolitical momentum for WB-EU relations: chances and risks for Western Balkans in the context of the war in Ukraine. Trojice autorů zhodnotí posledních šest měsíců geopolitického vzedmutí na západním Balkáně a prozkoumá další možnosti jeho vztahů s Evropskou unií. Může válka na Ukrajině negativně ovlivnit stagnující vztahy EU se západobalkánskými zeměmi, nebo může ve skutečnosti přinést posun v otázkách geopolitického uspořádání, bezpečnosti, energetické spolupráce a rozšiřování EU?

Program (PDF)