20.–21. září 2017
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6
Pochopení romské genocidy za druhé světové války se jeví jako klíčové pro pochopení poválečné historie romských rodin a komunit napříč Evropou. Mezi lety 1933 a 1945 bylo přímým následkem rasových politik Německa, jeho spojenců a dalších evropských států zabito nejméně 130 tisíc Romů. Někteří aktivisté a badatelé tvrdí, že obětí bylo dokonce přes půl milionu. Ale ačkoli jsou mechanismy a rozsah romského holocaustu částečně známy, dosud netušíme, jaké následky zanechaly zkušenosti s masovým zabíjením, ghettoizací, sterilizacemi a nucenými pracemi na první, druhou a třetí generaci přeživších. Zdá se však pravděpodobné, že pochopení traumatu z genocidy, která proběhla v půli 20. století a její uznání většinovými společnostmi má prvořadý význam i pro pochopení dodnes přetrvávající diskriminace Romů v Evropě.
Na mezinárodní konferenci Tracing the Legacies of the Roma Genocide. Families as Transmitters of Experience and Memory se sejdou představitelé dvou iniciativ, které se problematikou romské genocidy zabývají: Pražské fórum pro romské dějiny a výzkumná síť Dědictví romské genocidy v Evropě po roce 1945.
Součástí konference je i vernisáž výstavy, a také diskuse s přeživšími z romských rodin.
Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské, ekonomické, environmentální či vojenské oblasti. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale v globálním měřítku také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy. Současné změny přinášejí podle Becka zásadní metamorfózu světa.
Mezinárodní konference si klade za cíl otevřít dialog o hodnocení demokracie a způsobech, jak mohou být demokracie ve střední a východní Evropě integrovány do standardního komparativního rámce. Experti na různé modely hodnocení demokracie používané v mezinárodním komparativním výzkumu demokracie a vládnutí otevřou diskusi o tom, jak různé konceptuální a metodologické přístupy, společně s případy, které studujeme, formují výstupy. Cílem je položit si otázku, jak země střední a východní Evropy zapadají do různých komparativních studií.
Workshop se na dané téma zaměřil v rámci výzkumu v oblasti čínského myšlení, kultury, státnosti a politiky na základě primárních pramenů v návaznosti na zavedenou profilaci i metodologii české orientalistiky. Výzkum je přínosem ke zkoumání problematiky čínského kontextu i obecného teoretického a metodologického rámce z hlediska moderní historie, politologie, mediálních studií a komunikace, a lingvistiky.
Seminář se věnuje provázání lokálních a globálních konfliktů se zaměřením na rozbory násilí, jednak s koncentrací na teoretickou dimenzi problému a jednak s historickým důrazem na Československo. Seminář se koná v rámci aktivit výstavy „Rozhněvaná planeta: Globální konflikty a lokální souvislosti”, která trvá v Galerii NTK do 17. června 2017.
Jubilejní 25. ročník mezinárodní konference „Philosophy and Social Science“ s účastí více než 150 zahraničních účastníků. Letošní ročník bude zaměřen na téma globálních konfliktů a lokálních souvislostí, což umožní prezentaci a diskusi této výzkumné oblasti a rovněž provázání mezinárodní kooperace.
Africa of the past, Africa of the future: The dynamics of global conflicts, peace and development
Skupinová výstava s mezinárodní účastí, která je výsledkem spolupráce Národní technické knihovny a Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR. Výstava je součástí výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Strategie AV21, Akademie věd ČR.