4. prosince 2019 od 16:00
Zasedací místnost Filosofického ústavu AV ČR
Jilská 1, Praha 1
Graham Perkes (Katedra filosofie Vídeňské univerzity), Oleg Suša a Jiří Krejčík (oba z Akademie věd ČR) přednesou filosofické a sociálněvědní příspěvky na téma globální klimatické krize a jejích potenciálních řešení v různých makroregionech světa. Poté bude následovat diskuse.
19. listopadu 2019 od 15:30 do 19:00
Český svaz vědeckotechnických společností
Novotného lávka 200/5, Praha 1
Workshop s prezentací dvou nových knih bude mapovat historická témata a jejich aktualitu a limity, především v oblasti sociální a politické spravedlnosti a proměn civilizace v globálním rámci.
18. listopadu 2019 od 16:00
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1
Na workshopu s prezentací knihy rakouského autora Thomase Allmera „Kritická teorie a sociální média“ zazní příspěvky o emancipaci a komodifikaci globálního digitálního komunikačního prostředí od autora knihy Thomase Allmera a Ireny Reifové. Po příspěvcích bude následovat diskuse.
11. listopadu 2019
Ústav pro českou literaturu AV ČR, konferenční místnost
Na Florenci 1420/3, Praha 1
Workshop se věnuje vztahům mezi náboženstvím, státní ideologií a vládními politikami na Blízkém východě a v částech Asie napříč prostorem a časem. Zaměří se na ukázky mnohostranné role, kterou náboženství hrálo a stále hraje ve formování a reformulování národa, ať už fyzického nebo myšleného, od objevení nacionalismu v 19. století až do dneška. Při zkoumání interakcí mezi náboženstvím a státní ideologií bude také analyzovat, jak státy odpovídaly a odpovídají na „pronikání“ náboženství do oficiální agendy, a také na to, zda tato interakce hraje transformativní roli v tom, jak ústava chápe víru.
Prezentace se zaměří na tyto politické entity: Indie, Indonésie, Írán, Izrael, Myanmar, Osmanskou říši, Filipíny a Turecko, a přednesou je řečníci jak z českých institucí, tak zahraničních univerzit a výzkumných center.
30. a 31. října 2019
Hlavní budova AV ČR
Národní 3, Praha 1
Centrum globálních studií pořádá část konference o vědecké diplomacii a evropských výzkumných infrastrukturách. AV ČR ji pořádá ve spolupráci s Evropskou akademií věd a umění jako Danube Academies Conference. Podrobný program konference je k dispozici zde.
25. října 2019
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1
Výzkum migrace významně přispívá ke kritické reflexi globální spravedlnosti – vztahuje se k otázkám proměn globální ekonomiky a různých forem prekarizace, geopolitických a strukturálních nerovností, transnacionálních genderových ohrožení, k výzkumu přináležení, politické participace a interkulturních vztahů. Cílem konference je diskutovat, jakým způsobem proměny globální politické ekonomie migrace souvisejí se vznikajícím globálním migračním vládnutím. Zdůrazní transnacionalizující se požadavky vycházející z různých geopolitických perspektiv a potřebu rozvinout transnacionální normy a požadavky s ohledem na ekonomická, politická, sociální a kulturní práva migrantů a migrantek.
18.–19. října 2019
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1
Jaká je role literární představivosti pro sociální, politické a náboženské změny? Abychom odpověděli na tuto otázku, musíme rozšířit náš pohled i nad rámec literárního textu a zahrnout postupy psaní, publikování, čtení a literární socializace. Antropologické a jiné společensko-vědecké studium literatury představuje malou, ale rozvíjející se oblast výzkumu, která umožňuje pochopit vztah mezi lidskými subjekty a společenskými procesy takovým způsobem, jakým přístupy založené pouze na textu nemohou. Antropologové, historici a literární vědci, kteří pracují s terénní a archivní metodologií, zdůrazňují v pochopení literatury význam neliterárních předmětů, jako jsou kavárny, politická hnutí a revoluční kontexty, motivace a osobní důsledky psaní, učení a výuka techniky psaní, vztah estetiky, třídy, morálky a pohlaví, vyhnanství a migrace. Některá z těchto témat byla studována historicky, ale až do nedávné doby už méně v současném kontextu.
Cílem konference je prozkoumat stav techniky v nově vznikajícím studiu literatury jako společenské praxe a posunout ji dopředu jak z hlediska obsahu, tak metodologie. Důležité je, že zaujímá rozhodně trans-lokální přístup a dává zvláštní – ale nikoli výlučnou – pozornost literatuře na Blízkém východě a ve střední Evropě. Pochopení role, kterou hraje literatura v těchto regionech, je obzvláště důležité v kontextu globalizace a migrací, přičemž literatura se ukázala být důležitým prostředkem k šíření zkušeností, nadějí a strachu napříč kulturními rozdíly.
17. října 2019
Konferenční sál
Sněmovní 7, Praha 1
Zatýkání Ujgurů, Kazachů a členů dalších menšinových národností, zejména muslimského vyznání, a jejich politická převýchova v regionu Sin-ťiang na severozápadě Číny, známém také jako Východní Turkestán, patří k nejkontroverznějším fenoménům současného světa. Tento neobvyklý postup je přitom jen jedním z mnoha aspektů čínského národního inženýrství ve zdejších muslimských společnostech. Tyto i další kroky čínských úřadů ve Východním Turkestánu vedly ke zhoršení čínských vztahů s částí mezinárodního společenství. Debata svede dohromady aktivisty i experty, kteří budou diskutovat o nejnovějším vývoji ve Východním Turkestánu i jeho mezinárodních důsledcích.
Konference je součástí Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.
25. září 2019
Vlastenecký sál UK
Ovocný trh 3, Praha 1
Konference se zaměří na téma digitálních technologií, jež jsou významnou výzvou současné globální doby. Týkají se také vztahů mezi důležitými makroregiony světa, konkrétně například mezi Čínou a Evropou, včetně České republiky. Na konferenci byli jako přednášející pozváni významné osobnosti, z ČR například prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, či prof. Roman Barták z katedry teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK. Centrum globálních studií FLÚ AV ČR je jedním ze spoluorganizátorů konference, jež se koná na Univerzitě Karlově.
Podrobnosti najdete v programu konference zde.
16.–18. září 2019
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6
Konference se snaží propojit různé empirické a historicky založené studie, které zkoumají různé druhy a dimenze mobility a imobility Romů po roce 1945 v Evropě i jinde ve světě. Zasazením těchto mobilit do širších politických, sociálních, historických a kulturních kontextů a vlivů mohou přispěvatelé reflektovat jak dobrovolnou, tak nucenou migraci, vzorce sezónní migrace a různé formy mobility (např. existenciální, fyzická, sociální) jako reakci na represivní podmínky i nově otevřené možnosti v poválečném světě.