S POLITOVÁNÍM OZNAMUJEME, ŽE WORKSHOP JE ZRUŠEN.
O novém termínu vás budeme brzy informovat.
Výsledky nedávných voleb do Zákonodárného shromáždění v Uttarpradéši vyvolávají řadu otázek ohledně dalitské politiky v Indii. Znamená nebývalá porážka Strany většinového společenství (BSP) selhání dalitské volební politiky? Nebo se myšlenka pozvednutí neprivilegovaných usadila v politickém mainstreamu a byla rozmělněna a kooptována zavedenými politickými stranami, především BJP? Jak se tradiční kastovní hierarchie proměňují, jak se projevují v politice a jak jsou přijímány různými znevýhodněnými skupinami? A konečně, jaké jsou budoucí vyhlídky a příležitosti pro hnutí cílící na emancipaci marginalizovaných kast a tříd v Indii, ať už skrze politiku nebo prostřednictvím společenské změny?
V novém díle podcastu Na rozcestí mluví britská antropoložka Mariya Ivancheva o tom, jaké rozdíly přetrvávají mezi akademickými institucemi v západní a východní Evropě.
9. ročník konference Asixoxe (Let’s Talk!) o africké filosofii se bude konat ve dnech 14. – 15. června v hybridní formě online. Letos své příspěvky přednesou přednášející z Etiopie, Nigérie, Jižní Afriky, Velké Británie, USA, Rakouska, Německa a České republiky.
Hlavní řečník Sven T. Siefken představí první poznatky druhé vlny celosvětového expertního průzkumu ‚Parliaments in Pandemics‘. Průzkum provedený v letech 2020, 2021 a 2022 se zaměřil na to, jak pandemie změnila role zákonodárných sborů, a zejména volební, legislativní, kontrolní, komunikační a reprezentační funkce.
Marta Kolářová (SOÚ AV ČR) představí svou knihu V souladu s přírodou, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum (edice SLON). Studie se zabývá udržitelným a soběstačným způsobem života a to jak z hlediska jednotlivců, tak i hnutí a komunit, které takový život prosazují. Na to se dívá optikou politiky životního stylu a politického konzumerismu (etické spotřeby), které vyjadřují, že lidé v pozdně moderní společnosti mají menší zájem o vysokou politiku a do politického jednání se zapojují skrze své každodenní aktivity.
Dalším hostem podcastu Na rozcestí je profesor Christophe Jaffrelot. Hovořili jsme nejen o jeho nové knize o vzestupu Naréndry Módího, ale i o roli hinduistického nacionalismu v současné Indii.
V novém díle podcastu Na rozcestí jsme přivítali Alessandru Mezzadri, která je docentkou rozvojových studií na SOAS University of London. Ve svém výzkumu i výuce se věnuje převážně tématům nerovností a obchodu, globálním dodavatelským řetězcům a výrobním sítím, práci a různým pracovním režimům, globálním standardům práce, moderním formám otroctví, rozmachu feminismu, genderu a globalizaci sociální reprodukce a reprodukční práci či politické ekonomii v Indii. Alessandra aktivně pracuje s mezinárodními nebo neziskovými organizacemi, jako je například ILO, Action Aid, Labor Behind the Label či War on Want, které se zabývají otázkami genderu, globálních standardů práce, kampaním proti sweatshopům a moderním formám otroctví. V roce 2016 publikovala knihu 
Masarykův ústav a archiv AV ČR a Pražské centrum pro židovská studia vás zvou na seminář Precarious Survival: Everyday Life of “Mixed Families” During the Nazi Regime in Vienna s Michaelou Raggam-Blesch (Vídeňská univerzita).
Nová kniha Marty Kolářové vychází z kvalitativního výzkumu (pozorování, rozhovorů a analýzy dokumentů) realizovaného v letech 2017–2019 v rámci výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti. Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců. Autorka se snaží porozumět jejich motivacím a sleduje, jaké překážky na své cestě překonávají. Dívá se na toto jednání optikou politiky životního stylu, která poukazuje na to, že v poslední době vzrůstá počet občanů, kteří se nezajímají o vysokou politiku a chtějí žít po svém.
Hostem nového dílu podcastu Na rozcestí je profesor Sabelo J. Ndlovu-Gatsheni, který je v současnosti jedním z předních vědců dekoloniálních studií. Je profesorem Epistemologií globálního Jihu se zaměřením na Afriku na Bayreuthské univerzitě v Německu. Sabelo vystudoval historii na univerzitě v Zimbabwe a poté zastával řadu prestižních výzkumných pozic na univerzitách v Jihoafrické republice. V rozhovoru jsme diskutovali o nedokončeném procesu dekolonizace, o konceptu epistemického násilí a kolonialitě moci. Sabelo vysvětluje, proč je důležité položit si otázku, jak a odkud získáváme znalosti a jak to souvisí s naší identitou, a také, jak se můžeme lépe vypořádat se sporným sociálním konstruktem ‚rasy‘.