Rozhovor s Janem Svobodou, vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, o afrických přístupech ke společenským rozporům, specificky o etiopských příspěvcích k racionálnímu postoji k sociálním konfliktům. Rozhovor je součástí podcastu výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“: srozumitelně o strategických otázkách naší doby a připravil jej Marek Hrubec.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na Spotify zde.
25. října 2021, 16:00
ZOOM (online)
„Kontejnerová perspektiva“ mapuje nové území, na němž je možné stopovat vztahy a účinky, které může mít zadržování ve světě odhazování. Uzavření, ukrytí, ochrana a následné uvolnění, vyprázdnění či prostě jen otevření má transformativní potenciál jak pro kontejner, tak pro jeho obsah. Zadržování se rozpíná napříč stupnicemi, modifikuje časové režimy, proměňuje hodnotu, utváří entropii a řád prostřednictvím klasifikace. Nabízí pohled na vztahy a spojení, které byly dříve ukryté nebo naopak příliš zjevné na to, aby je bylo možné postřehnout.
Rozhovor s Martinem Kopeckým o vztazích mezi vzděláváním občanů a politikou v aktuálních proměnách společnosti. Docent Martin Kopecký pracuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Rozhovor připravil Daniel Veselý jako součást podcastu výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“: srozumitelně o strategických otázkách naší doby.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na Spotify zde.
Rozhovor s Michalem Tomáškem o porozumění Číně, Japonsku a dalším zemím Dálného východu prostřednictvím pochopení jejich odlišných právních systémů. Prof. Michal Tomášek je proděkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Rozhovor připravil Marek Hrubec jako součást podcastu výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“: srozumitelně o strategických otázkách naší doby.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na Spotify zde.
O ekonomických a etických mezích trhu s Martinem Brabcem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Rozhovor, který připravil Daniel Veselý, je součástí série rozhovorů v podcastu výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Strategie AV21: srozumitelně o strategických otázkách naší doby.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na Spotify zde:
7. října 2021 od 16:00
Zasedací místnost Sociologického ústavu AV ČR (místnost 207)
Jilská 1, Praha 1 a Zoom
Udržitelná spotřeba potravin je aktuální společenské téma, které se váže na globální problémy jako je změna klimatu, plýtvání a znečišťování životního prostředí. Příspěvek se zaměří na témata jako je plýtvání potravinami, nakupování biopotravin, samozásobitelství, stravování, kompostování či omezení spotřeby obalů. Bude vycházet z teorie politického konzumerismu jako nevolební formy politické participace, která zkoumá jednání jedinců a skupin na základě politických, etických či environmentálních hodnot, jež se promítají do volby v každodenním životě.
V příspěvku se budou doplňovat kvantitativní analýzy Radky Hanzlové s kvalitativním sociologickým výzkumem Marty Kolářové realizované v rámci dvou programů Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“ a „Globální konflikty a lokální souvislosti“. Co motivuje jedince k praktikování udržitelné spotřeby a jaké jsou bariéry a problémy při její realizaci? Jak souvisí plýtvání potravinami a obecně spotřeba s nakupováním potravin a stravováním? Třídí lidé ve svých domácnostech bioodpad? Jak rozšířené je v ČR samozásobitelství? Nejen na tyto otázky odpovíme v našem příspěvku.
V rámci výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti vznikl nový podcast, který bude srozumitelnou formou přibližovat strategické otázky naší doby.
První dva rozhovory s Martinem Profantem o problémech světové vědy a českých východiscích a s Petrem Aghou o sporech o demokracii a lidská práva v éře nadnárodního práva si můžete už teď poslechnout na Spotify. Další díly podcastu budou následovat v dalších týdnech.
Jakou vědu potřebuje naše společnost? Rozhovor s Martinem Profantem
Mýtus o demokracii a právu? Rozhovor s Petrem Aghou
9. září 2021 od 9:00
ZOOM (online)
Indo-Pacifik je jedním z nejrozsáhlejších geopolitických konceptů, a zároveň také jedním z nejnovějších. Region zasahující od východního pobřeží Afriky po západní pobřeží Ameriky se v posledních letech stává předmětem zájmu regionálních mocností jako Indie, Japonsko, USA či Austrálie, své strategické dokumenty však k němu již vydala i Evropská unie a několik jejích členských států. Konference za účasti odborníků z oborů politologie, bezpečnostních studií a jihoasijských studií se na tento nový geopolitický uzel zaměří z různých úhlů pohledu.
Konference proběhne jako hybridní akce, na místě budou přítomni pouze přednášející. Pokud máte zájem připojit se přes Zoom, registrujte se prosím na adrese jiri.krejcik@soc.cas.cz
Albert Kasanda, Marek Hrubec (eds.), Africa in a Multilateral World: Afropolitan Dilemmas. London, New York: Routledge, 2021. ISBN 9781032033891.
Albert Kasanda a Marek Hrubec, jako hlavní autoři a editoři, právě vydali knihu o Africe v multilaterálních a globálních interakcích v nakladatelství Routledge. Kniha analyzuje, jak se Afričané a Afrika vztahují k jiným částem multilaterálního světa a afropolitně ke světu obecně a jak tyto vztahy vyplývají z místních, národních a regionálních interakcí v různých částech Afriky, stejně jako v Africe jako celku. Zabývá se tradiční i moderní politikou, současnými džihádistickými organizacemi, jazykovou ambivalencí ve vztahu ke globálním interakcím a různými interpretacemi africké sociální a politické filosofie. Kniha může zaujmout především zájemce o africká studia, globální studia, politickou filosofii, politologii a demografii. Verze knihy pro širší veřejnost v českém jazyce se připravuje k vydání na příští rok.
Marek Hrubec, Martin Brabec, Markéta Minářová: Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny. Praha: Epocha, 2021. ISBN: 978-80-278-0031-5.
Marek Hrubec, Martin Brabec a Markéta Minářová vydali knihu o základním příjmu určenou pro širší veřejnost (Praha: nakladatelství Epocha). Základní příjem se stal zvláště v době pandemie velmi diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují, a to v jednotlivých zemích i v OSN. Poskytnutí základního příjmu by umožnilo naplnit základní potřeby občanů a uvolnit jejich tvůrčí potenciál pro jejich další činnosti, čímž by se mohla podstatně zvýšit jejich životní úroveň.