Mezinárodní konference „Geopolitika a transnacionální migrace“

25. října 2019
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

Fotografie © Antonio Cossa

Výzkum migrace významně přispívá ke kritické reflexi globální spravedlnosti – vztahuje se k otázkám proměn globální ekonomiky a různých forem prekarizace, geopolitických a strukturálních nerovností, transnacionálních genderových ohrožení, k výzkumu přináležení, politické participace a interkulturních vztahů. Rozvinuté státy na jedné straně budují mechanismy kontroly přeshraniční mobility, na druhé straně těží z výhod levné práce migrantů a migrantek a dalších forem prekarity, zvláště v oblastech jako je péče nebo nízko-kvalifikovaná manuální práce. I přes to, že intra-kontinentální migrace představuje větší podíl mezinárodní migrace, aparát sledovacího průmyslu využívá migraci z rozvojových zemí pro prosazování restriktivních režimů migrace a posílení vojenské akumulace. Kritická migrační studia ukazují, jak je prekarita migrantů a migrantek ukotvena v současné podobě globálního kapitalismu a geopolitických mocenských vztahů. Feministická studia na druhou stranu upozorňují na procesy transnacionální sociální reprodukce a genderové nespravedlnosti v návaznosti na teritorializaci sociálních práv.

Cílem konference je diskutovat, jakým způsobem proměny globální politické ekonomie migrace souvisejí se vznikajícím globálním migračním vládnutím. Zdůrazní transnacionalizující se požadavky vycházející z různých geopolitických perspektiv a potřebu rozvinout transnacionální normy a požadavky s ohledem na ekonomická, politická, sociální a kulturní práva migrantů a migrantek.

Registrovat na konferenci se můžete zde.

Continue reading

Mezinárodní konference „Více než text: Antropologické přístupy k literatuře v Evropě a na Blízkém Východě“

18.–19. října 2019
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

Jaká je role literární představivosti pro sociální, politické a náboženské změny? Abychom odpověděli na tuto otázku, musíme rozšířit náš pohled i nad rámec literárního textu a zahrnout postupy psaní, publikování, čtení a literární socializace. Antropologické a jiné společensko-vědecké studium literatury představuje malou, ale rozvíjející se oblast výzkumu, která umožňuje pochopit vztah mezi lidskými subjekty a společenskými procesy takovým způsobem, jakým přístupy založené pouze na textu nemohou. Antropologové, historici a literární vědci, kteří pracují s terénní a archivní metodologií, zdůrazňují v pochopení literatury význam neliterárních předmětů, jako jsou kavárny, politická hnutí a revoluční kontexty, motivace a osobní důsledky psaní, učení a výuka techniky psaní, vztah estetiky, třídy, morálky a pohlaví, vyhnanství a migrace. Některá z těchto témat byla studována historicky, ale až do nedávné doby už méně v současném kontextu.

Cílem konference je prozkoumat stav techniky v nově vznikajícím studiu literatury jako společenské praxe a posunout ji dopředu jak z hlediska obsahu, tak metodologie. Důležité je, že zaujímá rozhodně trans-lokální přístup a dává zvláštní – ale nikoli výlučnou – pozornost literatuře na Blízkém východě a ve střední Evropě. Pochopení role, kterou hraje literatura v těchto regionech, je obzvláště důležité v kontextu globalizace a migrací, přičemž literatura se ukázala být důležitým prostředkem k šíření zkušeností, nadějí a strachu napříč kulturními rozdíly.

Program (PDF)

Mezinárodní konference „Krize v Sin-ťiangu / Východním Turkestánu: Nejnovější vývoj a mezinárodní důsledky

17. října 2019
Konferenční sál
Sněmovní 7, Praha 1

Zatýkání Ujgurů, Kazachů a členů dalších menšinových národností, zejména muslimského vyznání, a jejich politická převýchova v regionu Sin-ťiang na severozápadě Číny, známém také jako Východní Turkestán, patří k nejkontroverznějším fenoménům současného světa. Tento neobvyklý postup je přitom jen jedním z mnoha aspektů čínského národního inženýrství ve zdejších muslimských společnostech. Tyto i další kroky čínských úřadů ve Východním Turkestánu vedly ke zhoršení čínských vztahů s částí mezinárodního společenství. Debata svede dohromady aktivisty i experty, kteří budou diskutovat o nejnovějším vývoji ve Východním Turkestánu i jeho mezinárodních důsledcích.

Konference je součástí Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Program (PDF)

Mezinárodní konference „Trajektorie migrací a mobilit Romů v Evropě a mimo ni (od roku 1945 po současnost)“

16.–18. září 2019
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6

Konference se snaží propojit různé empirické a historicky založené studie, které zkoumají různé druhy a dimenze mobility a imobility Romů po roce 1945 v Evropě i jinde ve světě. Zasazením těchto mobilit do širších politických, sociálních, historických a kulturních kontextů a vlivů mohou přispěvatelé reflektovat jak dobrovolnou, tak nucenou migraci, vzorce sezónní migrace a různé formy mobility (např. existenciální, fyzická, sociální) jako reakci na represivní podmínky i nově otevřené možnosti v poválečném světě.

Program (PDF)

Continue reading

Nové číslo časopisu Gender a výzkum na téma „Vyjednávání hranic: Transnacionální migrace a gender“

Gender a výzkum, ročník 20, číslo 1/2019: Vyjednávání hranic: Transnacionální migrace a gender, editorky Zuzana Uhde a Petra Ezzeddine

Tematické číslo „Vyjednávání hranic: transnacionální migrace a gender“ obsahuje články, které ilustrují různé analytické pohledy, jak přistupovat ke konceptu hranic v jejich materiálním, ekonomickém, politickém a symbolickém smyslu a jak obohatit analýzu reflektováním genderových struktur a ohrožení v širším kontextu hraničních prostor vycházejících z koloniální a postkoloniální minulosti a proměňovaných globálním kapitalismem. Hranice představují nejen geografickou dělicí čáru oddělující „nás“ a „druhé“, ale také symbolické a kulturní dělicí linie posilující hegemonickou interpretaci přijatelných/nepřijatelných praktik nebo identit.

Více informací

Časopis ke stažení (PDF)

Workshop „Emigrující zvířata a stěhovaví lidé“

10.–11. září 2019
Etnologický ústav AV ČR, dolní sál
Na Florenci 3, Praha 1

Mezinárodní workshop Emigrating Animals and Migratory Humans: Belonging, Prosperity and Security in More-Than-Human World si klade za cíl nalézt empirické a analytické synergie mezi studiem pohybu lidí a pohybu jiných živočichů napříč hranicemi, a to hranicemi jak fyzickými, tak symbolickými a biopolitickými. Jejich překročení s sebou nese destabilizaci zavedených pořádků přináležitosti a spouští procesy odcizování a protekcionismu, které doléhají i na světovou politiku. Na workshop jsou zváni účastníci, kteří se podělí o svůj empirický výzkum a konceptualizaci migrace ve vztahově komplexním světě obývaném plejádou živočišných druhů. Se zaměřením na probíhající, historické a očekávané pohyby lidí i nelidí budou zkoumat, jak se proměňuje význam a analytický přínos konceptů jako přináležitost, prekarita, (bio)bezpečnost, invazivnost, ekosystém, domorodost, národ nebo stát. Můžeme stále hovořit o proudu „metafor“ mezi popisy lidské a nelidské migraci, pokud odmítneme vidět tyto jevy jako příslušející k ontologicky nesouměřitelným doménám?

Program (PDF)
Abstrakty (PDF)

Continue reading

Konference „Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?“

11. září 2019 od 9:00
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6

V průběhu posledních desetiletí je Evropa svědkem výrazného ekonomického vzestupu východní Asie, kde se dominantním hráčem stává Čína. Čínské ekonomické reformy jdou ruku v ruce s mocenskou expanzí, jež vyústila v ambiciózní Iniciativu pásu a stezky, vlajkovou loď prezidenta Si Ťin-pchinga. Svou vlastní cestu hledá i Rusko, které pod vedením Vladimira Putina společně se čtyřmi dalšími postsovětskými státy v roce 2015 vyhlásilo Eurasijskou
ekonomickou unii.

Continue reading

Časopis na téma „Udržitelný vývoj? Společenské a environmentální konflikty“

Tematické číslo časopisu Civitas, 2, 2019
Workshopy s prezentací a diskusí, listopad 2019

Tematické číslo časopisu na téma „Udržitelný vývoj? Společenské a environmentální konflikty“, s workshopy na toto téma v souvislosti s budoucím vývojem globalizace; určeno pro občanskou společnost, nevládní organizace a odbornou veřejnost (Český svaz vědeckotechnických společností, Praha; a Florianopolis, Brazílie).

Obsah čísla

Vychází nová kniha „Židé, nebo Němci?“

Kateřina Čapková (ed.), David Rechter (ed.) a kol. Židé, nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2019. ISBN: 978-80-7422-576-5

Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Kniha Židé, nebo Němci? mapuje osudy německy mluvících Židů v Československu, Dolním Slezsku, Haliči i Německu. Publikaci doplňuje edice nově objevených dokumentů v archivu Spojených národů v New Yorku. Oficiální listiny i korespondence přibližují každodenní diskriminaci německy mluvících Židů v poválečném Československu a jejich snahu se ze země vystěhovat a dále zaznamenávají reakce mezinárodních organizací i jednotlivců na politiku československého státu.

Lidská práva dnes: diskuse z evropských a brazilských perspektiv

Červen 2019

V roce 2018 dospěla Všeobecná deklarace lidských práv ke svému sedmdesátému výročí. Můžeme se ptát, zda má stále inspirativní působnost, která by umožnila její přijetí po celém světě vzhledem k různým regionálním specifikům. Je třeba Deklaraci rozšířit, aby zahrnovala práva, která byla v roce 1948 nepředstavitelná? Cílem tematického čísla časopisu Human Affairs je odpovědět na tyto a podobné otázky spojené s myšlenkou lidských práv z filozofického hlediska. Ačkoli je tato myšlenka stará a široce diskutovaná morálními, politickými a právními filosofy a také právními teoretiky, historiky, sociology a antropology, její obsah stále dělí vědce, vlády, soudy a instituce občanské společnosti. Právě publikované tematické číslo časopisu Human Affairs (vydavatel De Gruyter, Berlin), které editoval prof. A. Pinzani z výzkumného programu “Globální konflikty a lokální souvislosti”, nabízí odpovědi na toto současné důležité téma z brazilských a evropských perspektiv a jejich vzájemně se překrývajících stanovisek. Zároveň byla publikována kniha o filosofii práva s kapitolou o exkluzi a inkluzi ve vývoji lidských práv od Marka Hrubce: In Bittar, Eduardo, ed. Filosofia do Direito: diálogos globais, temas polémicos e desafios da justiça (Sao Paulo: Quartier Latin) zde.

Publikované texty doprovází jejich uplatnění při prezentacích a diskusích v české a brazilské občanské společnosti, na akcích Akademie věd ČR a Evropské akademii věd a umění, a na Radě vlády pro lidská práva v ČR. Dochází tím rovněž k systematickému rozvíjení transnacionální interdisciplinární spolupráce mezi participujícími institucemi: Slovenská akademie věd; Keele University, United Kingdom; Akademie věd ČR.

Obsah tematického čísla zde.