V dalším dílu podcastu Na rozcestí jsme přivítali Sylvii Tamale, která je profesorkou práv na univerzitě Makerere v ugandské Kampale, kde mimo jiné jako první žena zastávala pozici děkanky. Mimo to zde vedla vědecký projekt Gender, právo a sexualita.
Tamale je vůdčí africkou právničkou, vědkyní a feministickou aktivistkou. Za svou akademickou práci i za boj za lidská práva marginalizovaných skupin získala mnoho ocenění. Je spolueditorkou časopisu Feminist Africa, byla hostující profesorkou na mnoha akademických institucích po celém světě. V roce 2021 obdržela čestný doktorát v oboru práv na Pretorijské univerzitě v Jihoafrické republice. V roce 2022 za svou poslední knihu Decolonization and Afro-Feminism získala cenu sekce feministické teorie a genderu Mezinárodní sociologické asociace.
Proč dodnes nenajdeme téměř žádné příslušníky nejnižších kast ani na indických hudebních akademiích, ani v porotách pěveckých soutěží? Proč dalitští hudebníci a hudebnice píší texty nejen o svých kastovních hrdinech, ale třeba i o indické ústavě? Jak se v boji proti historickým nespravedlnostem snoubí tradiční a moderní hudební styly? A jak na to všechno reagují privilegované vysoké kasty? O tom, proč kastovní systém zůstává důležitým prvkem indické společnosti a jak se nerovnosti projevují v hudbě, hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Chandraiah Gopani (Čandrajja Gópání).
Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali antropoložku Kristine Krause pracující na pomezí politické a zdravotní antropologie. Ve svém výzkumu řeší otázky zdraví, občanství a péče. Je členkou Programu pro zdraví a tělo na Univerzitě v Amsterdamu a výzkumné skupiny věnující se dlouhodobému pečování o pacienty s demencí. Společně s profesorkou Jeanette Pols se podílí na organizaci výzkumné sítě Antropologie péče.
Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali Brigitte Aulenbacher, která je profesorkou sociologické teorie, a vedoucí katedry Teorie společnosti a sociálních analýz na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci. Je také spolueditorkou magazínu Mezinárodního sociologické asociace Global Dialogue a místopředsedkyní Mezinárodní společnosti Karla Polanyiho.
Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR zve na přednášku Frédérica Vandenbergheho Rise and Fall of Jair Messias Bolsonaro. 
Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře a v současném multilaterálním a nastupujícím polylaterálním období. Mapuje společenský kontext filosofického vývoje od etiopských zdrojů až k afropolitním tendencím budoucího směřování.
Účastníci workshopu využívají slovník civilizační analýzy, zejména tak, jak byl vyvinut v díle Johanna Arnasona, aby porozuměli čínské civilizaci ve srovnání s jejími západními protějšky, například v diskusi o sdílené „době osové“, kontinuitě a paradoxy tradice a moderny, srovnávací studie světových impérií a rozdílné „sociální imaginace“. Druhý termín odkazuje na roli naší představivosti při artikulaci našeho světa a našeho místa v něm. Tímto způsobem je společnost vnímána jako instituce se sítí imaginárních významů. Jaký druh významů by se vztahoval na čínský kontext? A do jaké míry se liší od srovnatelných západních významů?
Oddělení Sociologie politiky SOÚ AV ČR zve na přednášku profesora Romana Davida (Lingnan University, Hong Kong) Political Apologies, their Content, and Protagonists: Experimental Evidence from Victims and Perpetrators Nations.
Orientální ústav AV ČR a Pražská platforma pro studia jihovýchodní Asie srdečně zvou na mezinárodní seminář Indonesia – an Emerging Middle Power and Partner of the EU in the Indo-Pacific.
Oddělení politické sociologie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu AV ČR zve na prezentaci dokumentu Geopolitical momentum for WB-EU relations: chances and risks for Western Balkans in the context of the war in Ukraine. Trojice autorů zhodnotí posledních šest měsíců geopolitického vzedmutí na západním Balkáně a prozkoumá další možnosti jeho vztahů s Evropskou unií. Může válka na Ukrajině negativně ovlivnit stagnující vztahy EU se západobalkánskými zeměmi, nebo může ve skutečnosti přinést posun v otázkách geopolitického uspořádání, bezpečnosti, energetické spolupráce a rozšiřování EU?