Vychází nová kniha „Riziková společnost a globální ohrožení“

Oleg Suša, Marek Hrubec a kol., Riziková společnost a globální ohrožení. Ke kritické teorii Ulricha Becka. Praha: Slon, 2017. 370 stran.

pisma prevod zkouska.qxdKniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské, ekonomické, environmentální či vojenské oblasti. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale v globálním měřítku také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy. Současné změny přinášejí podle Becka zásadní metamorfózu světa.

Mezinárodní konference „Měření demokracie: Co měříme a jak do toho zapadá střední a východní Evropa?“

22. září 2017, 8:30–17:00
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

mereni_demokracieMezinárodní konference si klade za cíl otevřít dialog o hodnocení demokracie a způsobech, jak mohou být demokracie ve střední a východní Evropě integrovány do standardního komparativního rámce. Experti na různé modely hodnocení demokracie používané v mezinárodním komparativním výzkumu demokracie a vládnutí otevřou diskusi o tom, jak různé konceptuální a metodologické přístupy, společně s případy, které studujeme, formují výstupy. Cílem je položit si otázku, jak země střední a východní Evropy zapadají do různých komparativních studií.

Pozvánka
Program

„Hlavně nikoho nerozčílit…“ – rozhovor s Wolfgangem Merkelem pro iHNed
„Žijeme v nebezpečných časech“ – rozhovor s Wolfgangem Merkelem pro A2larm

Fotogalerie z konference

Druhý workshop na téma Ideologie, propaganda a politický diskurz v současné Číně

15. června 2017 od 14:00
Akademie věd ČR, místnost č. 206
Národní 3, Praha 1

chinaWorkshop se na dané téma zaměřil v rámci výzkumu v oblasti čínského myšlení, kultury, státnosti a politiky na základě primárních pramenů v návaznosti na zavedenou profilaci i metodologii české orientalistiky. Výzkum je přínosem ke zkoumání problematiky čínského kontextu i obecného teoretického a metodologického rámce z hlediska moderní historie, politologie, mediálních studií a komunikace, a lingvistiky.

Program (PDF)

Seminář na téma „Násilí a konflikty“

6. června od 16:00
Galerie NTK
Národní technická knihovna, Technická 6, Praha 6

Seminář se věnuje provázání lokálních a globálních konfliktů se zaměřením na rozbory násilí, jednak s koncentrací na teoretickou dimenzi problému a jednak s historickým důrazem na Československo. Seminář se koná v rámci aktivit výstavy „Rozhněvaná planeta: Globální konflikty a lokální souvislosti”, která trvá v Galerii NTK do 17. června 2017.

Continue reading

Mezinárodní konference „Filosofie a sociální vědy“

17.–21. května 2017
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6

Jubilejní 25. ročník mezinárodní konference „Philosophy and Social Science“ s účastí více než 150 zahraničních účastníků. Letošní ročník bude zaměřen na téma globálních konfliktů a lokálních souvislostí, což umožní prezentaci a diskusi této výzkumné oblasti a rovněž provázání mezinárodní kooperace.

Program konference (PDF)
Videozáznam z konference (YouTube, 20 videí)

Konference „Nové přístupy k historii židů v komunismu“

23.–25. května 2017
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6

Foto: Soukromý archiv Harryho Farkaše
Foto: Soukromý archiv Harryho Farkaše

Zkušenost židů v komunistických režimech střední a východní Evropy je už od 50. let 20. století žhavě diskutovaným tématem. Většina prací se soustředila na vztah mezi režimem a židy v něm žijícími a na roli židů v komunistických a socialistických hnutích a na politické události spojené s vzestupem antisemitismu a emigrace. Až zhruba v posledních deseti letech můžeme pozorovat obrat ke komplexnějším pohledům na židovskou zkušenost v komunistických režimech. Jedním z cílů konference tak je nastartovat dialog mezi vědci a vědkyněmi zabývajícími se židy v Sovětském svazu a těmi, kteří studují židovskou historii v prosovětských režimech střední a východní Evropy, neboť zde z různých důvodů až dosud příliš neexistovala spolupráce mezi těmito dvěma badatelskými skupinami, ač jsou jejich témata propojená. Dalším cílem konference je poskytnout mladým vědcům a vědkyním z Evropy (zejména Evropy střední a východní) fórum, kde mohou prodiskutovat své projekty se špičkovými odborníky a odbornicemi z oboru.

Web konference
Fotogalerie z konference

Konference „Africa of the past, Africa of the future“

2. a 3. května 2017
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

africa_past_futureAfrica of the past, Africa of the future: The dynamics of global conflicts, peace and development

Konference je společným projektem Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR a the School of Oriental and African Studies, University of London. Je organizována v rámci výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Strategie AV21.

Program (PDF)

Výstava „Rozhněvaná planeta: Globální konflikty a lokální souvislosti“

21. dubna –17. června 2017
vernisáž 20. dubna 2017 v 18:00
Galerie NTK
Technická 6, Praha 6
otevřeno po–pá 10–18, so 10–16
vstup volný

vystava_zahlaviSkupinová výstava s mezinárodní účastí, která je výsledkem spolupráce Národní technické knihovny a Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR. Výstava je součástí výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Strategie AV21, Akademie věd ČR.

Vystavují:
Martha Rosler, Atelier van Lieshout, Bjørn Melhus, Milan Kohout, Juraj Dudáš, Radovan Čerevka, Martin Zet, Alexej Klyuykov, Vasil Artamonov, Karíma Al-Mukhtarová, Jan Kadlec, Ivan Vosecký, Vladimír Turner a další

Kurátoři:
Milan Mikuláštík, Milan Kreuzzieger

Seminář „Co se děje s občanstvím v Brazílii?“

18. května 2017 od 17:00
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

emil-sobottka
foto: Brecha.com.uy

Zveme Vás na Čtvrteční sociologický seminář pořádaný Sociologickým ústavem AV ČR, na němž vystoupí Prof. Dr. Emil A. Sobottka, předseda Brazilské sociologické asociace, profesor sociologie na PUCRS univerzitě v Porto Alegre a spolušéfredaktor sociálněvědního časopisu Civitas, s přednáškou na téma „Co se děje s občanstvím v Brazílii?“.

Pokud chápeme občanství jako status, který uděluje politické společenství svým členům, a pokud předpokládáme, že pospolitost může tento status obohatit mnoha různými způsoby, zkoumání vývoje občanství v zemi nám umožňuje poznat mnohé z jeho politického a společenského života. V Brazílii zpravidla autoritářské vlády rozšířily sociální práva, avšak omezily práva občanská a politická. Kvůli tomu se občanství v této zemi vyvíjelo odlišně od klasických případů popsaných v literatuře. Ústava z roku 1988 konečně přinesla významné a vyvážené obohacení občanského statusu. Po parlamentním převratu v roce 2016 se však občanství začalo rychle vyprazdňovat s oklešťováním sociálních práv, aniž by to významněji ovlivnilo jeho ostatní dimenze. Přednáška bude analyzovat právě tuto trajekorii.

Seminář „Smysl Eurasie: Anglofonní antropologové objevují světové dějiny“

5. dubna 2017 od 15:00
Akademické konferenční centrum
Husova 4a, Praha 1

chris_hann
Foto: http://www.eth.mpg.de

Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Vás zve na seminář „Smysl Eurasie: Anglofonní antropologové objevují světové dějiny“, na němž vystoupí prof. Chris Hann (Max Planck Institut für ethnologische Forschung, Halle, Německo).

Antropologie se vyvinula v 19. století jako holistická věda zabývající se „přírodními národy“ (Naturvölker) a byla naukou důsledně evoluční. Ve století dvacátém vedla disciplinární specializace a důraz na terénní výzkum v podání Malinowskiho a Boase většinu sociálně-kulturních antropologů k tomu, že soustředili své úsilí na synchronní zkoumání s malou nebo vůbec žádnou historickou hloubkou. Postupně byly do kompetencí této disciplíny včleněny i „kulturní národy“ (Kulturvölker) Asie a Evropy, a v posledních desetiletích 20. století se několik vědců snažilo oživit starší agendu. Například Eric Wolf byl ovlivněn marxismem a teorií světových systémů, Jack Goody Childeovou archeologií, a Ernest Gellner sepsal elegantní filosofické dějiny, které upřednostňovaly poznání. Ve 21. století nabídl David Graeber anarchistickou perspektivu ve své knize „Dluh: prvních 5000 let“. S pomocí těchto příkladů si ukážeme, že jedna z cest, jak mohou antropologové obnovit svůj vztah s „velkým obrazem“ globálních dějin je zdůraznit společné rysy dominantních eurasijských civilizací od doby bronzové. V dalším kroku se podíváme na to, že rozpoznávání jednoty v této eurasijské civilizační rozmanitosti je mnohem více než jen pouhým starožitnickým cvičením.