Miroslav Pauza, Idea strukturální demokracie: politická filosofie na principu respektu k řádu skutečnosti. Praha: Filosofia, 2019. ISBN: ISBN 978-80-7007-594-4
Kniha se zaměřuje na diskurs o demokracii ve 20. století, především se věnuje ideji strukturální demokracie z hlediska politické filosofie. Jejím stěžejním motivem je komparace dvou soustav: politické koncepce T. G. Masaryka a sociální a politické koncepce zakladatele české funkcionalistické strukturální filosofie Josefa Ludvíka Fischera. Tato komparace je vysvětlována v souvislostech českých a světových filosofických a politických koncepcí, literární kritiky a literatury.
Graham Parkes (Katedra filosofie Vídeňské univerzity), Marek Hrubec a Jiří Krejčík (oba z Akademie věd ČR) přednesou filosofické a sociálněvědní příspěvky na téma globální klimatické krize a jejích potenciálních řešení v různých makroregionech světa. Poté bude následovat diskuse.
Přednášky a diskuse se zaměřily na civilizační analýzy a koncept strukturální demokracie. Zabývaly se aktualizací historických témat a jejich limity, zejména v oblasti sociální a politické spravedlnosti a civilizačních změn v globálním rámci. Hlavními přednášejícími byli Oleg Suša, Jiří Loudín, Ladislav Hohoš, Peter Dinuš a Miloslav Pauza. Workshopy tvořily součást 19. ročníku konference „Filosofie a sociální vědy“ s českou a slovenskou účastí.
Na workshopu s prezentací knihy rakouského autora Thomase Allmera „Kritická teorie a sociální média“ zazní příspěvky o emancipaci a komodifikaci globálního digitálního komunikačního prostředí od autora knihy Thomase Allmera a Ireny Reifové. Po příspěvcích bude následovat diskuse.
Workshop se věnuje vztahům mezi náboženstvím, státní ideologií a vládními politikami na Blízkém východě a v částech Asie napříč prostorem a časem. Zaměří se na ukázky mnohostranné role, kterou náboženství hrálo a stále hraje ve formování a reformulování národa, ať už fyzického nebo myšleného, od objevení nacionalismu v 19. století až do dneška. Při zkoumání interakcí mezi náboženstvím a státní ideologií bude také analyzovat, jak státy odpovídaly a odpovídají na „pronikání“ náboženství do oficiální agendy, a také na to, zda tato interakce hraje transformativní roli v tom, jak ústava chápe víru.
Centrum globálních studií pořádá část konference o vědecké diplomacii a evropských výzkumných infrastrukturách. AV ČR ji pořádá ve spolupráci s Evropskou akademií věd a umění jako Danube Academies Conference. Podrobný program konference je k dispozici 
Zatýkání Ujgurů, Kazachů a členů dalších menšinových národností, zejména muslimského vyznání, a jejich politická převýchova v regionu Sin-ťiang na severozápadě Číny, známém také jako Východní Turkestán, patří k nejkontroverznějším fenoménům současného světa. Tento neobvyklý postup je přitom jen jedním z mnoha aspektů čínského národního inženýrství ve zdejších muslimských společnostech. Tyto i další kroky čínských úřadů ve Východním Turkestánu vedly ke zhoršení čínských vztahů s částí mezinárodního společenství. Debata svede dohromady aktivisty i experty, kteří budou diskutovat o nejnovějším vývoji ve Východním Turkestánu i jeho mezinárodních důsledcích.
Konference se zaměří na téma digitálních technologií, jež jsou významnou výzvou současné globální doby. Týkají se také vztahů mezi důležitými makroregiony světa, konkrétně například mezi Čínou a Evropou, včetně České republiky. Na konferenci byli jako přednášející pozváni významné osobnosti, z ČR například prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, či prof. Roman Barták z katedry teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK. Centrum globálních studií FLÚ AV ČR je jedním ze spoluorganizátorů konference, jež se koná na Univerzitě Karlově.