16.–18. září 2019
Vila Lanna
V Sadech 1, Praha 6
Konference se snaží propojit různé empirické a historicky založené studie, které zkoumají různé druhy a dimenze mobility a imobility Romů po roce 1945 v Evropě i jinde ve světě. Zasazením těchto mobilit do širších politických, sociálních, historických a kulturních kontextů a vlivů mohou přispěvatelé reflektovat jak dobrovolnou, tak nucenou migraci, vzorce sezónní migrace a různé formy mobility (např. existenciální, fyzická, sociální) jako reakci na represivní podmínky i nově otevřené možnosti v poválečném světě.
Tematické číslo „Vyjednávání hranic: transnacionální migrace a gender“ obsahuje články, které ilustrují různé analytické pohledy, jak přistupovat ke konceptu hranic v jejich materiálním, ekonomickém, politickém a symbolickém smyslu a jak obohatit analýzu reflektováním genderových struktur a ohrožení v širším kontextu hraničních prostor vycházejících z koloniální a postkoloniální minulosti a proměňovaných globálním kapitalismem. Hranice představují nejen geografickou dělicí čáru oddělující „nás“ a „druhé“, ale také symbolické a kulturní dělicí linie posilující hegemonickou interpretaci přijatelných/nepřijatelných praktik nebo identit.
Mezinárodní workshop Emigrating Animals and Migratory Humans: Belonging, Prosperity and Security in More-Than-Human World si klade za cíl nalézt empirické a analytické synergie mezi studiem pohybu lidí a pohybu jiných živočichů napříč hranicemi, a to hranicemi jak fyzickými, tak symbolickými a biopolitickými. Jejich překročení s sebou nese destabilizaci zavedených pořádků přináležitosti a spouští procesy odcizování a protekcionismu, které doléhají i na světovou politiku. Na workshop jsou zváni účastníci, kteří se podělí o svůj empirický výzkum a konceptualizaci migrace ve vztahově komplexním světě obývaném plejádou živočišných druhů. Se zaměřením na probíhající, historické a očekávané pohyby lidí i nelidí budou zkoumat, jak se proměňuje význam a analytický přínos konceptů jako přináležitost, prekarita, (bio)bezpečnost, invazivnost, ekosystém, domorodost, národ nebo stát. Můžeme stále hovořit o proudu „metafor“ mezi popisy lidské a nelidské migraci, pokud odmítneme vidět tyto jevy jako příslušející k ontologicky nesouměřitelným doménám?
V průběhu posledních desetiletí je Evropa svědkem výrazného ekonomického vzestupu východní Asie, kde se dominantním hráčem stává Čína. Svou vlastní cestu hledá i Rusko, které společně se čtyřmi dalšími postsovětskými státy v roce 2015 vyhlásilo Eurasijskoekonomickou unii. V tomto kontextu se realizuje Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), jež představuje bezmála polovinu světové populace a vytváří obdobné HDP jako EU. Hlavním cílem pražské konference je analyzovat potenciál a limity ŠOS jako hlavní nezápadní organizace v Eurasii a definovat oblasti (možné) spolupráce a konfliktů jak ve vztahu k EU, tak mezi jednotlivými členskými státy samotnými a dalšími organizacemi.
Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Kniha Židé, nebo Němci? mapuje osudy německy mluvících Židů v Československu, Dolním Slezsku, Haliči i Německu. Publikaci doplňuje edice nově objevených dokumentů v archivu Spojených národů v New Yorku. Oficiální listiny i korespondence přibližují každodenní diskriminaci německy mluvících Židů v poválečném Československu a jejich snahu se ze země vystěhovat a dále zaznamenávají reakce mezinárodních organizací i jednotlivců na politiku československého státu.
V roce 2018 dospěla Všeobecná deklarace lidských práv ke svému sedmdesátému výročí. Můžeme se ptát, zda má stále inspirativní působnost, která by umožnila její přijetí po celém světě vzhledem k různým regionálním specifikům. Je třeba Deklaraci rozšířit, aby zahrnovala práva, která byla v roce 1948 nepředstavitelná? Cílem tematického čísla časopisu Human Affairs je odpovědět na tyto a podobné otázky spojené s myšlenkou lidských práv z filozofického hlediska. Ačkoli je tato myšlenka stará a široce diskutovaná morálními, politickými a právními filosofy a také právními teoretiky, historiky, sociology a antropology, její obsah stále dělí vědce, vlády, soudy a instituce občanské společnosti. Právě publikované tematické číslo časopisu Human Affairs (vydavatel De Gruyter, Berlin), které editoval prof. A. Pinzani z výzkumného programu “Globální konflikty a lokální souvislosti”, nabízí odpovědi na toto současné důležité téma z brazilských a evropských perspektiv a jejich vzájemně se překrývajících stanovisek. Zároveň byla publikována kniha o filosofii práva s kapitolou o exkluzi a inkluzi ve vývoji lidských práv od Marka Hrubce: In Bittar, Eduardo, ed. Filosofia do Direito: diálogos globais, temas polémicos e desafios da justiça (Sao Paulo: Quartier Latin) 
Mezinárodní workshop má za cíl přispět k probíhající debatě o dekonsolidaci demokracie. Bude zkoumat současné rozčarování z fungování demokracie, které se projevuje v upadající důvěru v demokratické instituce. Tradiční politické strany na celém světě ztrácejí své voličské základny a nedovedou adekvátně reflektovat rostoucí rozpory a nerovnosti ve společnosti. Polarizace společnosti a marginalizace některých skupin vede k podpoře nových populisticky orientovaných aktérů napříč celým světem.
Mezinárodní konference pro filosofii a sociální vědy se zaměřila na téma „Od 1989 do 2019: naděje a zklamání“, na níž se analyzovaly v českých a globálních podmínkách výzvy posledních 30 let a současné doby, jakými jsou demokracie a veřejná sféra v éře digitalizace, dekonstrukce a deliberace, výzvy antropocénu a klimatické změny apod. Konference se zúčastnili přednášející z Česka, Slovenska, Německa, Itálie, Velké Británie, USA, Mexika, Číny a dalších zemí. Akce komunikovala s odbornou i širokou veřejnost, včetně mediální sféry, a řadou profesních organizací, jako například s Asociací globálních studií Velké Británie, Asociací globálních studií Severní Ameriky apod.